Apartmány Podskalí v jižních Čechách

Hrad Zvíkov patří k nejvýznamnějším českým gotickým hradům. Pro svou výstavnost a polohu bývá zván králem českých hradů. Tyčí se obklopen ze tří stran vodou na kdysi vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy ve výšce 400 m nad mořem asi 15 km severně od města Písku. Hluboké údolí pod hradem však bylo při napouštění Orlické přehrady zatopeno, a tak dnes činí výška hradu nad hladinou jen několik metrů.
Dnes je hrad Zvíkov národní kulturní památkou. Je přístupný z parkoviště u Zvíkovského Podhradí (cestou se nabízí krásný výhled na hrad a na Orlické jezero) nebo z přístaviště lodí (pravidelná lodní doprava funguje na jezeře vždy v letní sezóně; spojuje přehradní hráz, zámek Orlík a hrad Zvíkov).

Ve Zvíkovském Podhradí končí trasa naučné stezky Orlík – Zvíkovské Podhradí.
Zdroj: www.jiznicechy.org

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví.
Skanzen uchovává cenné památky venkovské architektury, které dokládají vývoj lidového domu od poloviny 18. do počátku 20. století na území Středočeské pahorkatiny a ve středním Povltaví, v oblasti dotčené těžbou kamene. Do přírodního areálu v údolí potoka jsou postupně přenášeny obytné, hospodářské, technické a drobné sakrální objekty ohrožené na původním místě zánikem. Interiérové expozice přibližují způsob bydlení a hospodaření na vesnici.
Oblast středního Povltaví je jedinečná v rámci středních Čech poměrně značným počtem zachovaných objektů lidového stavitelství z 18. až počátku 20. století. Výjimkou nejsou ani památky podstatně starší, například kamenné stavební články z pozdního středověku a kamenné brány ze 17. století. Tento region je zajímavý typem lidového domu povodí Berounky a Středočeské pahorkatiny s mnohými charakteristickými rysy. Lze na něm dokumentovat stavební vlivy okolních regionů a slohových stylů. Zachované lidové obytné i hospodářské stavby vypovídají také o historii osídlení krajiny. V muzejních sbírkách regionu se dochovaly předměty z vybavení venkovské domácnosti, lidový oděv, zemědělské a řemeslnické nástroje a náčiní i další předměty dokládající rolnické hospodářství.

Zdroj: www.muzeum-pribram.cz

Vysoký Chlumec – pivovar
Roku 1474 kupuje hrad Chlumec s k němu příslušnými vesnicemi jistá paní Anna, vdova po Popelu z Lobkowic, poručnice páně Popelových sirotků, z nichž Děpolt z Lobkowic zděděný majetek o dva roky později převzal. Tak začala vláda lobkowiczkého rodu nad vysokochlumeckým panstvím, trvající do roku 1948, tudíž bezmála 500 let. Již při příchodu Lobkowiczů na Chlumec tu byl v provozu malý pivovar, prvně připomínaný k roku 1466. Jelikož se rodina Lobkowiczů v roce 1993 do Vysokého Chlumce zase vrátila, jedná se v naší zemi o naprosto ojedinělý případ nejstarší linie majetnictví pivovarského podniku.
Současným majitelem pivovaru (ale bez hradu a pozemků kolem Vysokého Chlumce) je firma Pivovar Vysoký Chlumec, a.s., kterou vlastní česká společnost Pivovary Lobkowicz, a.s. sdružující v současné době 7 českých pivovarů – Platan, Uherský Brod, Klášter, Rychtář, Jihlava, Černá Hora a Vysoký Chlumec.
Pivovar ve Vysokém Chlumci býval původně malým podnikem, ale v počátečních letech 20. století byl nákladně zmodernizován, čímž se stal největším pivovarem na Příbramsku. Jeho tehdejší roční produkce se blížila ke hranici 30.000 hektolitrů piva. Na konci druhé světové války byl pivovar zkonfiskován nacisty a poté komunisty. V této době pokračovala modernizace celého objektu a zároveň stoupal výstav pivovaru na 51.900 hektolitrů v roce 1961, přes 91 000 hektolitrů v roce 1969 až na 121.500 hektolitrů piva na konci 70. let. Nutno podotknout, že zároveň se vzrůstajícím výstavem klesala postupně i kvalita piva, což přirozeně vedlo ke ztrátě dobré pověsti a tím pádem i poklesu odbytu.
Zlomový okamžik nastal na konci roku 1992, kdy byl pivovar vrácen původním majitelům. Ti začali s následnou realizací rozsáhlého programu investic a rekonstrukcí, zaměřených především na kvalitu piva. V průběhu jednoho roku byla vybudována nová filtrační linka, pasterizace lahvového piva a další moderní zařízení. V dalších letech byla vybudována čistička odpadních vod.
Celková modernizace výroby přispěla k znovuobnovení kvality vysokochlumeckého piva a tím i k postupnému zvyšování výstavu, který díky vzrůstajícímu exportu v roce 2005 překonal magickou hranici 100.000 hektolitrů piva.
Koncem tisíciletí přišel pivovar s novým způsobem, jak široké veřejnosti představit své výrobky. U příležitosti 530 let od svého založení uspořádal Lobkowiczký letní festival, který se opakoval každým rokem. První ročníky se odehrávaly v zámecké oboře a v pivovaru, posléze se festival přesunul do areálu velkostatku a změnil i své zaměření na mladší generaci.
Od roku 2009 přestává pivovar používat značku piva Lobkowicz, která se začala používat pro nové prémiové pivo LOBKOWICZ premium quality vařené v pivovaru Protivín.
Převážná část produkce pivovaru Vysoký Chlumec míří za hranice České republiky.

Zdroj: www.vysokychlumec.eu

Aquapark Příbram
Aquapark Příbram se nachází v centru města a dělí se na vnitřní a venkovní část.

V areálu Aquaparku jsou pro Vás k dizpozici vnitřní a venkovní plavecký a dětský bazén s chrličem vody , bazénky s vířivkami, dětské brouzdaliště, dva tobogány BLACK OUT a TURBO, nově zmodernizovaná sauna ,parní lázně a mnoho dalších atrakcí.

Zdroj: www.szm.pb.cz

Hornické muzeum Příbram
Expozice umístěné v historických provozních a správních objektech přibližují bohatou montánní minulost spjatou s těžbou stříbra, uranu a dalších rud. Muzeum umožňuje jízdu hornickým vláčkem po povrchu i podzemím, prohlídky několika kilometrů štol, fárání výtahem, jízdu po skluzavce k obřímu vodnímu kolu, seznámení s unikátními parními těžními stroji a rozsáhlou mineralogickou sbírkou či havířským folklorem.
Rozlohou areálu a počtem expozic je největším hornickým muzeem v České republice. V roce 2004 nabízí ke zhlédnutí 35 stálých expozic situovaných v historických objektech Ševčinského, Anenského, Vojtěšského a Drkolnovského dolu v Příbrami, v budově Mincovny v Novém Kníně, v Muzeu vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci a v Památníku Vojna – bývalém vězeňském zařízení z období komunistické diktatury. O šachetní věži Ševčinského dolu z roku 1879 se uvažuje, že by mohla být navržena mezi technické památky UNESCO. Muzeum je známé tím, že jeho návštěvníci mohou sfárat i do historického podzemí zdejších stříbrorudných dolů.

Zdroj: www.muzeum-pribram.cz

Příbram – Svatá Hora
Nejvýznamnější pozoruhodností Příbrami je národní kulturní památka Svatá Hora. Toto známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem ve výšce cca 590 m již víc než 300 let. Svatá Hora se vyznačuje především nádhernou střední chrámovou stavbou baziliky Nanebevzetí Panny Marie Svatohorské, tyčící se na terase s balustrádou, obklopenou ambity s lunetovými obrazy a dalšími uměleckými prvky. Chloubou chrámu je i hlavní oltář – celý ze stříbra.
K areálu Svaté Hory patří také několik památek stojících bezprostředně u poutního místa, např. kamenný sloup se zlacenou sochou P. Marie Svatohorské, sousoší Kalvárie z roku 1692, Svatohorský (Svatováclavský) dub, Mariánská studánka a Křížová cesta.

Zdroj: www.svata-hora.cz

Vřele Vám doporučujeme navštívit s dětmi zážitkový park Zeměráj, kde jsme i my s celou naší rodinou strávili krásné dny plné her a zábavy.

Na ploše 9 hektarů zde najdete více než stovku různých her, hlavolamů a dobrodružných úkolů podporujících Vaši kreativitu, pozornost, zručnost, obratnost, rovnováhu, schopnost měnit zažité stereotypy. Hodiny a hodiny mohou Vaše děti běhat, přelézat, vymýšlet, tvořit a objevovat. Můžete se zúčastnit interaktivních programů v reálně ztvárněném prostředí vesnice z období raného středověku, projdete si přírodní stezku s mnoha zábavnými i naučnými úkoly, vyzkoušíte svou fantazii v herních výstavních prostorách. Krásu české přírody a historie zde můžete vnímat nejen zrakem a sluchem, ale také prostřednictvím svých bosých nohou, všeho se můžete dotknout, vše si vyzkoušet, ochutnat, procítit.
V ZEMĚRÁJI je pro Vás připraveno stylové občerstvení, odpočinkové zóny i kryté prostory pro případ nepříznivého počasí.

Zdroj: www.zemeraj.cz

Hrad a později zámek Orlík se po dlouhá staletí tyčil na vysokém skalnatém ostrohu vysoko nad ohbím řeky Vltavy, na jejím levém břehu asi 12 km severozápadně od města Milevska. Podle pověsti získal své jméno právě pro svoji polohu vysoko na skále nad hlubokým údolím Vltavy, připomínaje tak orlí hnízdo. Po vzniku Orlické přehrady však bylo údolí pod zámkem zatopeno a hladina vody v nádrži dnes dosahuje těsně pod zámecké zdi.

Zámek tvoří čtyři křídla, která uzavírají dvůr. Obklopen je rozsáhlým anglickým parkem v podobě zhruba ze začátku 19. století. Park je zároveň přírodní galerií dřevěných plastik vytvořených různými autory v nedávné minulosti.
Zámek je znám svojí rozsáhlou sbírkou pušek různých významných osobností, čítající přes 300 kusů. Zajímavá je též knihovna s asi 18 tisíci svazky, s nejstaršími kusy z druhé poloviny 18. století.
Nedaleko zámku stojí novogotická schwarzenberská hrobka z poloviny 19. století.

K Orlíku je možné se dostat z obce Orlík nad Vltavou nebo z přístaviště lodí u zámku (pravidelná lodní doprava funguje na Orlickém jezeře vždy v letní sezóně; spojuje přehradní hráz, zámek Orlík a hrad Zvíkov).

Tato dřevěná rozhledna byla vybudována na počátku roku 2001. Svým návštěvníkům nabízí výhled do krásné krajiny v okolí Orlické přehrady. Za velmi dobrých podmínek lze zahlédnout i Alpy.

Zdroj: www.onensvet.com

Věž s rozhlednou je atypická ocelová příhradová konstrukce s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene.

Zdroj: www.kunicek.cz

Autenticky dochovaný vězeňský areál, svého druhu ojedinělý ve střední Evropě. Tento původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu. Expozice seznamují s perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví.

Zdroj: www.muzeum-pribram.cz